Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žít naplno. Životní výzva!

24. 03. 2013 19:00:56
Už je to dlouho, co jsem napsal svůj poslední článek o tom, že bychom neměli tolerovat žádné výmluvy. To jsem ještě nevěděl, jak dopadne můj běh. Dopadl skvěle. Uběhl jsem celou trať bez problémů a prakticky bez předchozího tréninku jsem byl schopný zaběhnout i 5 kilometrů navíc. Běžel jsem něco málo přes hodinu, ale pro mě to i tak bylo velké vítězství. Byl to úžasný čas bojovat se svou výzvou WeRunPrague a konat víc, než jen přemýšlet, co bych chtěl nebo měl udělat. Ten čas akce byl natolik výživný, že mi změnil celý život. Neuvěřitelně ho posunul kupředu. Stával jsem se ve společenském hodnotovém žebříčku čím dál úspěšnější. Začal jsem bydlet sám v krásném bytě, rozjel jsem zajímavé podnikání a vlastně i tenhle blog byl něco, co by nikdy nevzniklo bez toho, abych přijal výzvu poprat se, se svou nemocí.

Od té doby jsem si uvědomil, že i tak ještě nežiji úplně naplno. Navíc, když se člověk dostane do pohodlí a začne být se sebou spokojený, přestává růst tak rychle, jako dřív.

Uvědomil jsem si, že už nechci žít na půl plynu, už nechci žít v předsudcích a nechat se ochromit pochybnostmi, už se nechci nechat ovládat strachem. Chci se otvírat světu, chci dávat svoje dary naplno, chci milovat naplno, chci prožít každý okamžik tak, že bude na hranici mých možností. Jedině tak můžu růst a plnit svoje poslání na této zemi.

Znáte ten pocit, když něco chcete udělat, ale nemáte dost odvahy, bojíte se, co by na to řekli ostatní nebo si říkáte, že o něco přijdete a vlastně ani pořádně nevíte, jestli vám to za to stojí?

Víte, že by vás například bavilo věnovat se naplno nějakému koníčku, ale máte pohodlnou práci, partner by možná nesouhlasil nebo přátelé by na vás hleděli skrz prsty? Chcete plnit svoje poslání, ale nevíte, jestli byste si vydělali na nájem nebo třeba máte nějaký sen, který pořád odkládáte? Ať už je za tím důvodem cokoliv, možná by stálo za to, podívat se na vaši výmluvu pořádně a rozdrtit ji.

I já měl od svých osmi let velkou touhu. Tenkrát jsem ji neuskutečnil a dodnes mě to brzdí. Jedno ale vím jistě, nechci stejné chyby opakovat dál, a proto budu plně žít svým posláním.

Chci žít podle citátu:
„Když ses narodil, chlapče, plakal jsi, zatímco svět se radoval. Žij život takovým způsobem, aby až budeš umírat, svět plakal, zatímco ty se budeš radovat.“

To mi dává motivaci, to je možná smysl mého dětského příběhu, kdy jsem nevyužil svůj potenciál a nadšení do svého snu. Tenhle příběh dal možnost Jakubovi Kořínkovi stát se obohacením pro mnoho lidí po celém světě. Tak to si pište, že tuhle příležitost už nezmešká!

Lidé z dlouhodobého hlediska mnohem víc litují toho, co neudělali, než toho, co v životě udělali. Jak chcete, aby o vás lidé mluvili na vašem pohřbu?

Věřím, že když budeme usilovat o to nejlepší, na co máme, tak i ty nejbláznivější sny se mohou stát skutečností...

Jak se zpívá v nádherné písni My Way, která je o muži, jenž žil naplno, blízko smrti, občas dělal chyby, občas si ukousl moc velké sousto, občas to bolelo, ale šel svojí cestou a nikdy toho nelitoval..

Láska, radost, smutek.
vyhrával jsem, měl i ztráty
a teď, když pláč utek,
každý pocit, zdá se zlatý..

Je to výzva na celý život, ale výzva, které nebudu nikdy litovat.

Autor: Jakub Kořínek | neděle 24.3.2013 19:00 | karma článku: 16.07 | přečteno: 1381x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Martina Pixová

Až naprší a uschne

Bylo to tu a je to tu zas. Plískanice. Déšť. Vítr. Zima. Tma. Teplý svršek přes sebe člověk vždycky nějaký přetáhne, ale jak se obout do sloty? Ve městě! Má člověk dbát na trendy a ničit si obuv nebo jsou ve městě gumáky povoleny?

22.10.2017 v 21:55 | Karma článku: 4.74 | Přečteno: 116 | Diskuse

Miroslav Olšák

Zážitky z kontaktní kampaně

Letos jsem se tak angažoval v kontaktní kampani za Svobodné. Jak to vypadá očima takového "rozdávače letáků"? A co říkali lidé, kteří se s námi dali do řeči?

22.10.2017 v 19:51 | Karma článku: 11.52 | Přečteno: 302 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Ani ve stáří nerezignujte na sex

To mi radí jeden z mnohých letáčků v ambulantní čekárně. Ten usmívající se pán na prospektu, v bílém plášti a s nepostradatelným stetoskopem kolem krku asi neví, že mám úplně jiný starosti.

22.10.2017 v 17:13 | Karma článku: 23.77 | Přečteno: 880 | Diskuse

Jan Jílek

Podzim podzim přichází

Podzim přichází a s ním i podzimní počasí a smutky. Oznámila mi má sestra, že zemřel její první muž, táta jediné mé neteře. Tak už to v životě chodí. Rodíme se, umíráme.

22.10.2017 v 13:45 | Karma článku: 12.29 | Přečteno: 257 | Diskuse

Jan Jílek

Život píše těžké kýče

Volby za námi, běžný život před námi. Tedy je čas připomenout, že divadelní skupina „Nejlepší a nejskromnější” již mám čest vést, zásobovat svými texty a nutit herce aby uměli texty zpaměti. Nezahálí.

21.10.2017 v 16:17 | Karma článku: 10.94 | Přečteno: 300 | Diskuse
Počet článků 9 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1283
Jmenuji se Jakub Kořínek, jsem z Kutné Hory, je mi 23 let a od narození mám cystickou fibrózu. Možná ji znáte pod názvem „nemoc slaných dětí”. Je geneticky podmíněná a nevyléčitelná. Můj smysl života je inspirovat. Inspirovat muže a ženy k tomu, aby si uvědomili, co si mohou vzájemně dát, jaké mají dary a kdo doopravdy jsou.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.